Určitě stojí za přectení. Skutečné přátelství Toma Jeffordse a Cochiseho patří k nejsilnějším historickým paralelám k literárnímu vztahu Winnetoua a Old Shatterhanda. Přátelství mezi Tomem Jeffordsem a Cochisem je jedním z těch skutečných příběhů amerického jihozápadu, které působí téměř jako literární legenda. Na jedné straně stál Cochise, významný vůdce skupiny Chokonen z kmene Chiricahua Apache, muž pevně spojený s krajinou Dragoon Mountains, Apache Pass a Cochise Stronghold. Na straně druhé Tom Jeffords, běloch z prostředí pohraniční dopravy, armády, pošty a později správy rezervace. Jejich světy stály proti sobě, často doslova ve válce. Přesto se mezi nimi vytvořilo pouto důvěry, které ve své základní podobě výrazně připomíná vztah Winnetoua a Old Shatterhanda. Podobnost je nápadná: běloch vstoupí do světa Apačů ne jako dobyvatel, ale jako muž ochotný riskovat život kvůli rozhovoru. Apačský vůdce v něm postupně nerozpozná jen nepřítele, ale člověka, který jedná přímo, odvážně a s respektem. Podle tradovaného Jeffordsova vyprávění se měl osobně vydat do Cochiseho tábora v době, kdy mezi Chiricahuy a Američany panovalo tvrdé nepřátelství. Právě osobní odvaha, ochota přijít bez velké vojenské ochrany a schopnost mluvit s druhou stranou jinak než z pozice síly vytvořily základ jejich vztahu. V tom je paralela s Old Shatterhandem velmi silná: respekt není získán původem ani mocí, ale činem, charakterem a schopností překročit hranici vlastního světa. Historický příběh je ovšem tvrdší a střízlivější než literární mýtus. Cochise nebyl romantickou postavou, ale skutečným vůdcem lidu, který čelil rozpadu starého světa, vojenskému tlaku Spojených států, osadnické expanzi a následkům krvavých pohraničních konfliktů. Jeffords nebyl ideální hrdina bez vlastních zájmů, ale muž amerického pohraničí, který se pohyboval mezi armádou, dopravou, těžbou a politikou. Přesto se stal jedním z mála bělochů, kterým Cochise skutečně důvěřoval. Roku 1872 sehrál důležitou roli při mírovém jednání mezi Cochisem a generálem Oliverem O. Howardem. Výsledkem bylo zřízení chiricahuaské rezervace na části tradičního území Cochiseho lidí a Jeffords se stal jejím agentem. Právě zde se skutečnost nejvíce přibližuje mayovskému ideálu, ale zároveň se od něj bolestně vzdaluje. U Karla Maye je bratrství Winnetoua a Old Shatterhanda morálním symbolem: dva muži z rozdílných civilizací se poznají, uznají a spojí v duchovním přátelství. U Jeffordse a Cochiseho šlo také o osobní důvěru, ale zasazenou do světa, kde jedna dohoda nemohla zastavit širší politický tlak. Po Cochiseho smrti se křehké uspořádání postupně rozpadlo, rezervace byla zrušena a Chiricahuové byli znovu tlačeni k přesunům. Skutečný příběh tak nemá čistý romantický konec. Právě proto je možná ještě silnější. K mayovské paralele přispívá i další, už výrazně legendární motiv. V románu Blood Brother a ve filmovém zpracování Broken Arrow se objevuje příběh, podle něhož se Tom Jeffords zamiloval do mladé Apačky Sonseeahray, jejíž jméno bývá překládáno jako Morning Star, Jitřní hvězda. V některých pozdějších podáních je představována jako Cochiseho sestra a Jeffords ji měl s Cochiseho souhlasem pojmout za ženu. Právě tato romantická linie ještě více přibližuje celý příběh atmosféře Karla Maye: běloch není s apačským světem spojen jen politickým jednáním a přátelstvím s vůdcem, ale také osobním poutem, které překračuje hranice dvou znepřátelených světů. Otázka, zda se Karl May přímo inspiroval vztahem Cochiseho a Toma Jeffordse, zůstává nejistá. Cochise bývá některými badateli uváděn jako jeden z možných historických předobrazů Winnetoua, ale přímý důkaz, že May vědomě převzal právě dvojici Cochise–Jeffords jako model pro Winnetoua a Old Shatterhanda, ve veřejně dostupných zdrojích není jednoznačně doložen. Přesnější je říci, že jejich příběh představuje mimořádně silnou historickou paralelu k mayovskému motivu přátelství mezi bělochem a apačským vůdcem. Karl May si svůj Západ vytvářel především z knih, cestopisů, novin, dobových představ a vlastní imaginace. Jeho Winnetou je literární ideál, zatímco Cochise byl skutečný muž z masa a kostí, žijící v konkrétním prostoru a konkrétní válce. Zajímavé je také samotné prostředí. Dragoon Mountains v Arizoně, zvláště oblast Cochise Stronghold, působí jako přirozená skalní pevnost: členité hřebeny, balvany, průrvy, suché svahy a izolované horské úkryty. Vizuálně mohou výrazně připomínat chorvatské Tulove grede a celkově krajinu Velebitu, známou i z filmových mayovek. Geologicky jde o jiné světy, ale jejich obrazový účinek je překvapivě podobný. Dragoon Mountains jsou skutečným historickým prostorem Cochiseho odporu, zatímco Tulove grede a Velebit se staly evropskou filmovou krajinou Winnetouova mýtu. Dvě odlišné krajiny tak spojuje podobná symbolika: skály jako útočiště, hory jako hranice svobody a divoká příroda jako místo, kde se rodí příběhy odvahy, cti a přátelství. Právě v tomto napětí mezi historií a legendou je příběh Jeffordse a Cochiseho tak působivý. Není nutné jej přikrašlovat ani z něj dělat jednoduchou předlohu Karla Maye. Stačí jej číst jako skutečné setkání dvou mužů z nepřátelských světů, kteří v době války dokázali najít osobní důvěru. A právě tato skutečnost je možná nejbližší tomu, co v literatuře představují Winnetou a Old Shatterhand: sen o tom, že i tam, kde dějiny staví lidi proti sobě, může mezi jednotlivci vzniknout respekt, čest a přátelství. Sdíleno ze Svět Karla Maye ...díky